Ardea cinerea (Linnaeus 1758)

JÁDRO KONFLIKTU / Počet jedinců volavky popelavé v ČR se v posledních třiceti letech zvyšuje, nejpravděpodobnější příčinou je souhra několika faktorů: A/ vzrostla potravní nabídka (obojživelníci a měkkýši, ale i hraboši) a snížila se úmrtnost volavek (kumulace jedů v těle), protože se změnilo množství i složení biocidů užívaných v zemědělství, B/ vzrostla potravní nabídka, protože přibylo akvakultur s intenzivním chovem ryb, C/ k růstu ohrožené populace přispěla její ochrana. Růst velikosti populace volavky vyvolává zášť, předmětem konfliktu jsou škody způsobované volavkami zejména v plůdkových výtažnících a chovných pstruhových tocích.

ROZŠÍŘENÍ / Volavka popelavá obývá většinu Eurasie. V Evropě se početnost i areál druhu značně mění v závislosti na podnebních podmínkách. Po tuhých zimách se stavy volavek snižovaly, za teplých zim rostly. Mírnější zimy posledních let vedou k šíření druhu na sever, takže volavky mohou v současnosti zahnízdit i v severní Skandinávii. Severní populace volavky popelavé jsou z větší části tažné, zimují jižněji od hnízdišť. Evropská populace se v posledních desetiletích zvětšuje. Počet párů hnízdících v Evropě je odhadován přibližně na 210 000.

VÝSKYT V ČR / Volavka popelavá je částečně migrujícím druhem, v ČR pravidelně hnízdí po celém území, nejvýše položená hnízdiště jsou na Šumavě. Až do dvacátých let minulého století byly zachyceny jen ojedinělé zprávy o hnízdění, především z Moravy. Teprve v r. 1932 vznikla první větší a stálá kolonie na ostrůvku Zámeckého rybníku v Lednici, v r. 1951 byla zjištěna kolonie na Třeboňsku. V současnosti je početnost volavek na území ČR odhadována na 2000-2500 párů.

OBÝVANÉ ÚZEMÍ / Bylo zjištěno, že volavky létají za potravou až do vzdálenosti 40 kilometrů od kolonie. V území obývaném kolonií se nacházejí jak plochy, které volavky sdílí a loví zde společně, tak i plochy, které jsou rozděleny do individuálních teritorií jednotlivých ptáků, kteří si své území nekompromisně hájí proti ostatním.

POTRAVA / Volavky se živí výhradně živočišnou potravou, především rybami, občas i obojživelníky, vodním hmyzem nebo měkkýši. V letech s vysokým počtem hrabošů dokonce mohou v potravě, zejména v zimním období, převažovat tito hlodavci. Denní spotřeba potravy volavky se pohybuje od 0,25 do 0,5 kg.

ZPŮSOB LOVU / Volavka loví individuálně v mělké vodě, kořist chytá pomocí ostrého špičatého zobáku bleskurychlým pohybem hlavy. Rychlý pohyb umožňuje esovitě stočený krk zastávající funkci „stlačené pružiny“, jež při uvolnění vymršťuje zobák jako harpunu. Přítomnost volavky na rybníce může být indikátorem zhoršené kondice chovaných ryb.

REPRODUKCE / Volavky hnízdí v koloniích, hnízda si staví v korunách stromů. V posledních letech jsou stále častější případy, kdy vyhnízdí i v rákosinách. Snáší 1-7 vajec ve 2-4 denních intervalech. Mláďata se líhnou postupně a na hnízdě se zdržují 6-7 týdnů. Po dalších dvou týdnech jsou již plně vzletná. Pohlavně dospívají ve dvou letech.

POBYTOVÉ ZNAKY / Přítomnost volavek popelavých je snadno patrná, volavka je svým vzhledem i siluetou za letu (prohnutý krk) nezaměnitelná s jinými ptáky, a svým zabarvením se liší i od ostatních druhů volavek. Hnízdní kolonie na stromech je snadno rozpoznatelná i z velké vzdálenosti, protože stromy v korunách působením trusu postupně odumírají. Volavky po sobě zanechávají vývržky s nestravitelnými zbytky potravy (šupiny, žvýkací destičky kaprovitých ryb, chlupy, drápy). Mezi další znaky přítomnosti patří rozstříknutý trus a otisky stop.

OHROŽUJÍCÍ FAKTORY / V současnosti není populace volavky popelavé v ČR existenčně ohrožená, ale nebezpečím pro ni je nelegální lov a vyrušování v době hnízdění.

STATUS DRUHU / Na volavku popelavou se vztahuje, jako na všechny druhy ptactva, obecná ochrana dle evropské směrnici o ptácích č. 79/409/EHS.

PŘEDCHÁZENÍ HOSPODÁŘSKÝM ŠKODÁM / Jako preventivní opatření proti škodám na rybí obsádce bývají doporučována opatření v podobě překrytí hladiny pletivem a oplocení břehů elektrickým ohradníkem či plůtkem. Tato opatření jsou reálně uplatnitelná jen na některých typech rybochovných zařízení. U rybníků v krajině je možné do jisté míry odrazovat volavku plašením pochůzkou (nejlépe se psem) a udržováním hladiny vody ve výši, která znemožňuje brodění.

NÁHRADY ŠKOD / Volavka popelavá není zařazena mezi vybrané zvláště chráněné druhy živočichů, takže ustanovení zákona č.115/2000 Sb. o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy se na ni nevztahují. V případě, že neexistují uspokojivá řešení k omezení predačního tlaku volavky, je možné požádat příslušný orgán ochrany přírody o vydání opatření obecné povahy. Žádost musí mj. obsahovat specifikaci druhu a počtu jedinců, zdůvodnění a popis požadavku ve vztahu k §5b odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., místní specifikaci požadavku, časovou rozvahu a navrhovaný postup realizace záměru. K žádosti je nutno doložit doplňující důkazy prokazující míru škody.

ZAJÍMAVOSTI / Volavka je poměrně dlouhověká, nejvyšší zjištěný věk je 24,5 roku.