Canis lupus (Linnaeus 1758)

JÁDRO KONFLIKTU / Vztah člověka a vlka je poznamenán množstvím předsudků a pověr. Vlk je obávaným zvířetem, jeho návrat na naše území může být zdrojem konfliktů i proto, že chovatelé hospodářských zvířat po dlouhá desetiletí nemuseli čelit žádné hrozbě ze strany velkých šelem. Řada ochranných opatření, včetně chovu a výcviku ovčáckých psů, totiž upadla v zapomnění. Vlk byl od doby, kdy člověk domestikoval zvířata, považován za škůdce a lupiče, proto je tisíciletý vztah člověka a vlka poznamenán urputným pronásledováním vlků. Silné jsou i obavy z napadení člověka vlkem živené pověstmi a pohádkami. Pro pojmenování obecného povědomí o nebezpečnosti vlka pro člověka se dokonce vžil termín: „komplex Červené Karkulky“.

ROZŠÍŘENÍ / V současné době žije vlk v Evropě především v rozsáhlých lesních oblastech Ruska, Pobaltí, Polska a Ukrajiny. Vyskytuje se také ve Skandinávii, na Balkáně, v Karpatech a na Apeninském a Pyrenejském poloostrově. Celkový odhad Evropské populace činí přibližně 60 000 jedinců (42 500 jedinců v evropské části Ruska a Bělorusku, 5 500 jedinců v karpatské oblasti, 5 200 jedinců v dinárské a balkánské oblasti, 2 300 jedinců v Pyrenejské oblasti, 2 000 jedinců v Pobaltí a severovýchodním Polsku, 500 jedinců na Apeninském poloostrově a 200 jedinců v Norsku, Švédsku, Finsku a ruské Karélii včetně poloostrova Kola).

VÝSKYT V ČR / Vlk se na našem území běžně vyskytoval až do konce 17. století. Vlivem intenzivního lovu postupně vlků ubývalo, až byli zcela vyhubeni. Poslední vlk byl zastřelen v Beskydech r. 1914. První věrohodné údaje o návratu vlků jsou datovány rokem 1994, kdy byla přítomnost vlka zaznamenána v Beskydech. Současná přítomnost několika vlků na území ČR úzce závisí na stavu populace v sousedních státech (Slovensko, Polsko), odkud se k nám vlci šíří. V současné době v Beskydech nemůžeme hovořit o trvalém výskytu vlka, ale spíše o epizodickém výskytu několika jedinců, kteří netvoří smečku. V roce 2014 byla v CHKO Kokořínsko – Máchův kraj potvrzena přítomnost rodičů s několika vlčaty. Vlk se ojediněle objevuje i na Šumavě, přítomnost vlka byla v nedávné době zaznamenána na Broumovsku a na Českolipsku.

VELIKOST OBÝVANÉHO ÚZEMÍ / Lovecké území smečky má obvykle rozlohu několik desítek až stovek kilometrů čtverečních.

POTRAVA / Vlk loví kořist, která je v území nejdostupnější, v ČR se jedná o vysokou zvěř, divoká prasata, případně ovce a jiná domácí zvířata, dále zajíce, hlodavce, ale i ptáky, živí se i mršinami a dokonce i sbírá sladké plody a hmyz. Denně vlk spotřebuje 3 až 5 kg potravy živočišného původu.

ZPŮSOB LOVU / Větší zvířata vlk pronásleduje štvaním ve smečkách. Jeho útokům neodolají hlavně nemocní a slabší jedinci, čímž pomáhá udržovat kondici lovné zvěře. Svou oběť vlci usmrcují zpravidla prokousnutím hrdla poté, co kořist srazí na zem. Při napadení stáda vlci volí taktiku rozruchu, kdy se snaží stádo rozehnat a dostat jednotlivá zvířata na odlehlé místo, kde je uloví.

REPRODUKCE / Vlci se páří se v lednu až březnu a samice vrhají po zhruba 63 dnech od 2 do 6 mláďat. Ta jsou schopna samostatného života až po šesti měsících. V době rozmnožování a výchovy mláďat se smečky na čas rozpadají.

POBYTOVÉ ZNAKY / Mezi pobytové znaky vlka patří zejména stopy, trus a zbytky kořisti. Přední šlépěj je dlouhá 9,5 až 11 cm a široká 8,5 až 10 cm, zadní šlépěj dospělého vlka je dlouhá 7,5 až 8 cm a široká 5,5 až 7 cm. Délka kroku je při pomalé chůzi kolem 80 až 90 cm, při klusu kolem 100 cm a v úprku kolem 150 cm i více.

OHROŽUJÍCÍ FAKTORY / Vlk je kriticky ohrožen, největším nebezpečím současnosti je pro něj pytláctví, zejména lov pro ilegální sběr trofejí nebo z důvodu obav ze škod na hospodářských zvířatech. Velkou roli sehrává i obecné povědomí o (ne)ochotě a přístupu některých orgánů veřejné správy k prokazování ilegálního lovu a k postihování pytláků. Vlci jsou ohroženi i úbytkem vhodného životního prostoru. Vlk je velmi plaché zvíře, a ačkoli za více jak sto let není v Evropě doložen žádný případ smrtelného napadení člověka vlkem, je silný strach z vlků stále uměle přiživován zejména lidovou tradicí a pohádkami. Vlk byl v minulosti loven do vlčích jam, do ohrazení (vlčích obor a vlčích zahrádek), do želez, ale i do tenat (sítí), byl usmrcován otrávenými návnadami, anebo střílen na újedích.

STATUS DRUHU / Vlk je v ČR považován za kriticky ohrožený druh, právní ochrana je mu poskytována i na mezinárodní a unijní úrovni. Strach a obavy z nebezpečnosti vlka, které ve společnosti panují, lze považovat za přehnané, vlci jsou nemírně plaší a střetu s člověkem se intenzivně vyhýbají.

PŘEDCHÁZENÍ HOSPODÁŘSKÝM ŠKODÁM / V případě ochrany hospodářských zvířat jsou účinnou ochranou proti škodám způsobeným vlky doporučovány elektrické ohradníky, cvičení pastevečtí psy a do jisté míry i tzv. zradidla (zavěšené pruhy barevných látek). Jsou známy případy, kdy jsou vlku přisuzovány škody způsobené toulavými psy nebo naopak kdy byl vlk zastřelen v domnění, že se jedná o toulavého psa.

NÁHRADY ŠKOD / V případě, že vlci způsobí škody na hospodářských zvířatech, tak pokud zvířata byla v době škody v uzavřeném objektu nebo elektrickém ohradníku anebo byla pod přímým dohledem fyzické osoby či pasteveckého psa, je možné požádat o náhradu škody podle ustanovení o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy.

ZAJÍMAVOSTI / Vlk má výborný čich, svoji kořist dokáže zvětřit až na vzdálenost několika kilometrů. Jeho zrak je uzpůsoben pro vidění v noci, takže v oblasti šedých odstínů rozlišuje mnohem lépe než člověk. Nejvyšší známý věk u vlka v zajetí je 15 – 20 let.

STÁHNĚTE SI PREZENTACE ZE SEMINÁŘŮ:
Vlk, rys a medvěd v Čechách_Volfová Josefa
Program péče o velké šelmy _Koubek Petr a kolektiv
Ochrana hospodářských zvířat před velkými šelmami_Bojda Michal
Ochrana a manažment veľkých šeliem na Slovensku_Antal Vladimír
Náhrady škod způsobené medvědem hnědým a vlkem na území Moravskoslezského kraje_Peichová Lenka
Monitoring velkých šelem v EVL Beskydy_AOPK ČR, Správa CHKO Beskydy
Je výskyt velkých šelem limitujícím faktorem pro chov ovcí v CHKO Beskydy_Kutal Miroslav