Lynx lynx (Linnaeus 1758)

JÁDRO KONFLIKTU / Ačkoli rys loví individuálně a ne ve smečkách a způsobem svého lovu přímo neohrožuje stáda hospodářských zvířat, je jeho přítomnost některými farmáři vnímána jako nežádoucí. Přitom případů, kdy domácí zvíře prokazatelně ukořistil rys (a ne toulaví psi), je relativně velmi málo. Za konfliktní druh je rys považován především kvůli predaci srnčí zvěře, přestože množství kusů stržených rysy je v porovnání s množstvím zvěře odstřelené nebo sražené autem relativně velmi malé. Na vrub rysovi lze přičíst nejvýše kolem 3% z celkového počtu ročně usmrcených kusů srnčí zvěře. Na území, kde se objeví rys, bývá srnčí zvěř ostražitější a vykazuje lepší kondici.

ROZŠÍŘENÍ / V Evropě žije rys ostrovid v rozsáhlých lesních oblastech Skandinávie, Ruska a Pobaltí a izolované populace se nacházejí v Karpatech, Alpách, horách Balkánu a na Kavkaze. Celková početnost evropské populace (kromě Ruska, odkud nejsou údaje k dispozici) činí přibližně 7 500 jedinců, na Slovensku pak 300-500 jedinců.

VÝSKYT V ČR / Původní rysí populace v Čechách zanikla v první pol. 19. století, na Moravě byli rysi vyhubeni na přelomu 19. a 20. století. Kolem r. 1977 se v Beskydech a následně i v Jeseníkách objevili rysi ze Slovenska, v letech 1982-1989 bylo 18 rysů uměle vysazeno na Šumavě. V roce 1998 se na našem území vyskytovalo okolo 120-150 dospělých rysů. Od té doby velikost rysí populace klesá, v současnosti je její velikost na území ČR odhadována (na základě výsledků rozsáhlé studie) na zhruba 80 dospělých jedinců.

VELIKOST OBÝVANÉHO ÚZEMÍ / Rys žije samotářským způsobem života, preferuje rozsáhlejší lesní porosty se skalnatým terénem a hustým podrostem, neboť mu poskytují dostatek úkrytů. Jeho běžný lovecký revír má rozlohu 10-25 km2, ale telemetrická sledování na Šumavě zaznamenala velikost okrsků až 400 km2.

POTRAVA / Potrava rysa je závislá na místní nabídce. Rys loví převážně spárkatou zvěř, nejčastěji srnce, ale možnou kořistí se mohou stát i jiné druhy zvěře a případně i hospodářská zvířata. Kopytníci tvoří téměř dvě třetiny jeho jídelníčku. Švédská studie z r. 2006 prokázala vysoký podíl rysa na regulaci lišek.

ZPŮSOB LOVU / Při lovu rys kořist neštve, ale překvapuje ji náhlým útokem ze zálohy. Vahou těla ji srazí k zemi, silným stiskem chrupu prokousne krk a zláme vaz. Úspěšnost lovu se odhaduje na 60 %. Pokud rys kořist nedostihne do 20-50 m, lovu zanechává. V případě nedostatku loveckých příležitostí ulovenou kořist zakrývá a opakovaně se ke zbytkům vrací.

REPRODUKCE / Páření rysů probíhá od února do března a přibližně po 70 dnech březosti samice rodí 2-3 mláďata, která s ní zůstávají až do období říje. Pohlavně dospívají po 2-3 letech. Rysi se dožívají 14-17 let, v zajetí až 25 let.

POBYTOVÉ ZNAKY / Typickým pobytových znakem rysa jsou stopy. Ty se podobají zvětšeným stopám kočky, otisk je čtyřprstý a bez drápů, neboť rys je při chůzi i běhu zatahuje. Prsty ve stopě jsou v porovnání se stopou psa od sebe více vzdáleny a zadní prsty směřují vždy dopředu, ne do stran, jako je tomu u psů. Při pomalé chůzi klade rys zadní končetiny do předních šlépějí, takže otisky se překrývají. Rys také rádi chodí po padlých kmenech. Svůj trus rys zahrabává, proto podle trusu rysí přítomnost nezjistíme. Znakem rysí přítomnosti jsou i zbytky těl stržené srnčí zvěře.

OHROŽUJÍCÍ FAKTORY / Rys je vázán na rozsáhlé lesní porosty s dostatkem úkrytů, ohrožuje jej úbytek biotopů vyvolaný fragmentací krajiny a výstavbou dálniční sítě a vyrušování, ať už díky intenzivnějšímu hospodaření v krajině nebo turismu. Pravděpodobně největším současným ohrožením rysa je ilegální lov. Rys je mnohdy pronásledován kvůli tomu, že jeho potravou je lovná zvěř. Rozmáhá se i ilegální lov rysa kvůli trofejím. Velikost populace rysa v ČR v posledních letech klesá, každoročně také zemře několik rysů, zejména mláďat, při střetech na silnicích.

STATUS DRUHU / Rys ostrovid je považován za silně ohrožený druh. Příliš malá velikost populace kteréhokoli druhu může vést ke ztrátě vnitrodruhové variability vyvolané příbuzenským křížením (tzv. inbreeding), toto riziko by mohlo nastat i v případě rysa.

PŘEDCHÁZENÍ HOSPODÁŘSKÝM ŠKODÁM / V případě ochrany stád hospodářských zvířat jsou účinnou ochranou proti škodám elektrické ohradníky a cvičení pastevečtí psi. V případě spárkaté zvěře, není-li umístěna v oborách, žádná nekonfliktní preventivní opatření uplatnit nelze.

NÁHRADY ŠKOD / V případě, že rys způsobí škody na hospodářských zvířatech, tak pokud zvířata byla v době škody v uzavřeném objektu nebo elektrickém ohradníku anebo byla pod přímým dohledem fyzické osoby či pasteveckého psa, je možné požádat o náhradu škody podle ustanovení o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy.

ZAJÍMAVOSTI / Ostrovid se rysovi neříká náhodou – za denního světla je schopen rozpoznat hlodavce až na 75 m, zajíce na 300 m a srnce až na 0,5 km.

STÁHNĚTE SI PREZENTACE ZE SEMINÁŘŮ:
Vlk, rys a medvěd v Čechách_Volfová Josefa
Rozšíření rysa ostrovida na Moravě a výsledky výzkumu rysa v Beskydech_Koubek Petr a kolektiv
Program péče o velké šelmy _Koubek Petr a kolektiv
Ochrana hospodářských zvířat před velkými šelmami_Bojda Michal
Náhrady škod způsobených rysem ostrovidem a losem evropským na území JčK_Synková Dagmar
Ochrana a manažment veľkých šeliem na Slovensku_Antal Vladimír
Monitoring velkých šelem v EVL Beskydy_AOPK ČR, Správa CHKO Beskydy
Je výskyt velkých šelem limitujícím faktorem pro chov ovcí v CHKO Beskydy_Kutal Miroslav