Podiceps cristatus (Linnaeus 1758)

JÁDRO KONFLIKTU / Jako požírač ryb má potápka roháč mezi sportovními rybáři zatrpklé nepřátele. Mnohý pták to musí zaplatit životem.

ROZŠÍŘENÍ / Potápka roháč je široce rozšířena téměř v celé Evropě s výjimkou severní Skandinávii. Její rozšíření zasahuje i do Asie, pobřežních oblastí Austrálie a Nového Zélandu a do Afriky.

VÝSKYT V ČR / Potápka roháč byla v minulosti intenzivně lovena, zejména kvůli peří, které bylo užíváno na výrobu ozdob na dámské klobouky. Proto jejich počet v době vrcholu „kloboukové módy” před více jak sto lety drasticky poklesl. Díky intenzivní ochraně se v současnosti potápka roháč běžně vyskytuje na většině území ČR, ale v posledních 20 letech početnost populace na území ČR klesla zhruba o třetinu, na cca 2500-5000 párů.

OBÝVANÉ ÚZEMÍ / Potápka roháč vyhledává klidné vody s rozsáhlejšími rákosinami a hustými sítinovými porosty na březích. Je částečně tažná, v ČR přes zimu zůstává jen část populace. Potápky se vrací v dubnu až květnu a zůstávají mnohdy až do pozdního podzimu.

POTRAVA / Hlavní složku potravy tvoří především ryby, žáby, pulci, čolci, měkkýši a vodní hmyz a jeho larvy. Jídelníček si potápky obohacují i řasami a jinými vodními rostlinami. Potápka denně zkonzumuje zhruba 0,15–0,2 kg potravy, ulovené ryby dosahují velikosti 5-20 cm.

POTRAVNÍ CHOVÁNÍ / Většinu potravy potápka uloví při potápění. Pod vodou plave se složenými křídly, odráží se jen pomocí nohou, jimiž se odráží roznožmo, podobně jako plavající lidé. Dokáže zůstat pod vodou až 50 sekund a potopí se i několik metrů hluboko. Pod hladinou buď prohledává dno svým dlouhým a ostrým zobákem, nebo loví ve vodě plovoucí kořist. Pod vodou dokáže uplavat značnou vzdálenost bez nutnosti vynoření a nadechnutí se.

REPRODUKCE / Potápky si staví ze stébel vodních rostlin mělké a široké plovoucí hnízdo. Hnízdo buduje skryté v mělké vodě v rákosinách. Oplodnění předcházejí pozoruhodné zásnubní tance, při kterých potápky vztyčují své chocholky a límcová pera, vzájemně se uklání, potápí se pro vodní rostliny a vzájemně si je představují. Hnízdí jednou až dvakrát do roka, snůška mívá 3–6 vajec. Pohlavně dospívá ve 2 letech, ve volné přírodě se dožívá 10–15 let.

POBYTOVÉ ZNAKY / Potápka roháč je svým vzhledem velice nápadný druh, její přítomnost lze zjistit přímým pozorováním.

OHROŽUJÍCÍ FAKTORY / V minulosti potápku nejvíce ohrožoval lov kvůli peří, v současnosti je ohrožena spíše kvůli tomu, že je považována za škůdce chovů ryb.

STATUS DRUHU / Potápka roháč je vedena v červeném seznamu jako zranitelný druh.

PŘEDCHÁZENÍ HOSPODÁŘSKÝM ŠKODÁM / Potápky působí škody na plůdkových rybnících, jediným možným opatřením je pravidelné včasné plašení, které zabrání zahnízdění v dané lokalitě.

NÁHRADY ŠKOD / Ustanovení zákona o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy se na potápku nevztahují.

ZAJÍMAVOSTI / Pojmenování potápky přesně vystihuje její chování – při hledání potravy se zpravidla potápí pod vodu tak, že zcela zmizí pod hladinou.
Vejce potápky jsou zpočátku světlá, ale tím, že je před každým opuštěním hnízda zakrývá vodními rostlinami, se postupně obarví a ztmavnou.