Haliaeetus albicilla (Linnaeus 1758)
JÁDRO KONFLIKTU / Orlu mořskému byly v dobách prvopočátků rozvoje rybníkářství patrně přisuzovány větší škody na rybách, než byl ve skutečnosti schopen způsobit. Snáze jej totiž můžeme spatřit při konzumaci ryb, než při samotném lovu. A protože orel rád vyhledává mršiny, bývá nemalá část jím zkonzumovaných ryb ulovena někým jiným. Konflikt zájmů v případě orla mořského tak nespočívá jen v obavách z hrozících škod na rybách, které by mohl způsobit, ale spočívá i v tom, že orel se opakovaně stává obětí nelegálně kladených otrávených návnad, které byly určeny pro jiné predátory (lišky, kuny, vydry). A co je nejhorší, tyto zakázané návnady mohou být nebezpečné i člověku, neboť nelegálně užívaný jed (karbofuran) se může do těla dostat i pouhým dotykem.
ROZŠÍŘENÍ / Orel mořský je rozšířen v Evropě i Asii od severské lesotundry až po jižní pobřeží Kaspického moře. Většina dospělých jedinců tráví zimu obvykle v okolí hnízdišť, pouze ptáci z nejsevernějších populací táhnou směrem na jih, aby vyhledali nezamrzající vodní plochy.
VÝSKYT V ČR / Orel mořský hnízdil na území ČR poměrně běžně až do 20. let 20. století, kdy zanikla jeho poslední hnízdiště. Poté už jej bylo možno spatřit pouze na zimovištích na Třeboňsku. V letech 1978-85 bylo uměle vypuštěno 9 jedinců, první prokázané úspěšné zahnízdění se datuje rokem 1986. Od té doby počet orlů pomalu roste, v současnosti je velikost populace orla mořského v ČR odhadována na 90-120 párů, počet zimujících orlů je odhadován na 40- 60 jedinců.
OBÝVANÉ ÚZEMÍ / Orel je vázán na potravní zdroje, dospělí ptáci jsou převážně stálí, v okolí hnízdišť obvykle tráví i zimu.
POTRAVA / Orel mořský se živí převážně rybami a vodními ptáky, méně pak savci. Často vyhledává mršiny a oslabené kusy, čímž v přírodě plní sanitární funkci. Složení potravy se liší v závislosti na místě výskytu a ročním období. Z ryb nejčastěji konzumuje exempláře o délce 10-15 cm a hmotnosti do 1-2 kg, dokáže ale ulovit i kořist těžkou 5-6 kg. Jeho kořistí nejčastěji bývají plotice, cejni, kapři, štika a okouni, z ptáků pak lysky, kachny, potápky, ale i racci. Orel je schopen i konzumovat (nikoli ulovit) větší savce. Denně spořádá zhruba 0,7 kg potravy.
ZPŮSOB LOVU / Potravu orel vyhlíží nejen za letu, ale i z pozice vsedě na vyvýšeném místě. Ačkoli orel dokáže ulovit i zcela zdravou kořist, upřednostňuje sběr uhynulých zvířat, které je dokonce schopen i „krást” jiným predátorům.
REPRODUKCE / Orli si staví velká hnízd ze silných větví, která vystýlají větvičkami a trávou. Na našem území jsou pozorována hnízda umístěná výhradně na stromech. Hnízda využívá i opakovaně, takže postupným přistavováním mohou dosáhnout obřích rozměrů a hmotnosti. Orli hnízdí jedenkrát ročně a kladou 1-2 bílá vejce. Na stavbě hnízda i na inkubaci vajec se podílejí oba rodiče. Pohlavně orli dospívají až ve věku 5-6 let, nejvyšší zaznamenaný věk kroužkovaného orla ve volné přírodě byl 34 let.
POBYTOVÉ ZNAKY / Mezi pobytové znaky lze zařadit zbytky potravy, ale podle nich není možné jednoznačně určit, že jejich původcem je orel. Pokud je orel v krajině přítomen, je snadné jej zpozorovat, protože za letu je, vzhledem ke své velikosti, nezaměnitelný s jinými druhy ptáků.
OHROŽUJÍCÍ FAKTORY / Orli jsou nejvíce ohroženi v době hnízdění, jejich vyrušení v rané fázi hnízdění může vést k opuštění hnízda. Orli hnízdí na stromech a jejich hnízda mohou být zničena i případným pokácením stromu při těžbě dřeva. Nebezpečná pro orli jsou i elektrická vedení staršího typu, neboť na nich dochází k často fatálním popáleninám křídel a nohou. Občas dochází i ke střetům orlů s dopravními prostředky a jsou zaznamenány i případy ilegálního odstřelu. Zdaleka největší hrozbou je ilegální pokládání otrávených návnad (ať už jsou určeny komukoli), protože orli se převážně živí mršinami. Bohužel případů otrav způsobených zejména zakázaným jedem karbofuranem v posledních letech navzdory hrozbě vysokých sankcí a trestů neubývá.
V posledních letech dochází v důsledku přehřívaní vody v rybnících k nadměrnému množení bakterií produkujících jed botulotoxin. Tento jed způsobuje otravy ryb a vodních ptáků. Ačkoli pro to zatím neexistují jednoznačné důkazy, pravděpodobně může být orel také ohrožen i případnými otravami způsobenými zkonzumováním mršin zvířat, která zemřela právě na otravu botulotoxinem. Počátkem roku 2016 byl na Třeboňsku zaznamenán neobvyklý případ úmrtí orla mořského. Nalezený zesláblý pták jevil neobvyklé známky otravy. jeho zdravotní stav se navzdory akutní veterinární péči během dvou dnů natolik zhoršil, že musel být utracen. Pitva prokázala, že orel pozřel mršinu divočáka obsahující úlomky kovu z brokové střely typu s-ball a tyto úlomky mu natolik poškodily tkáň žaludku a jater, že mu způsobily poranění neslučitelné se životem.
STATUS DRUHU / Orel mořský je zařazen mezi kriticky ohrožené druhy.
PŘEDCHÁZENÍ HOSPODÁŘSKÝM ŠKODÁM / Preventivní opatření proti škodám způsobeným orlem na rybách či jiných zvířecích chovech se běžně neuplatňují, protože náklady na jejich realizaci by v porovnání s výší případných škod byly mnohonásobně vyšší. Orel mořský je primárně mrchožrout a vyskytuje se poměrně vzácně, takže případné jím způsobené škody jsou v porovnání se škodami způsobenými jinými rybožravými druhy relativně malé.
NÁHRADY ŠKOD / Ustanovení zákona o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy se na orla nevztahují.
ZAJÍMAVOSTI / Orel dosahuje délky těla kolem 76–92 cm a v rozpětí křídel měří 190-240 cm. Samice je přitom větší než samec, její hmotnost se pohybuje kolem 7 kg, zatím co samec váží kolem 4 kg.
