Na jaké druhy zvířat je možné žádat o náhradu škody, kterou způsobily?

Zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy se vztahuje jen na některé chráněné „konfliktní“ druhy, které souhrnně nazývá vybranými zvláště chráněnými živočichy, a řadí mezi ně tyto druhy: bobr evropský (Castor fiber L.), los evropský (Alces alces L.), medvěd hnědý (Ursus arctos L.), rys ostrovid (Lynx lynx L.), vlk (Canis lupus L.) a vydra říční (Lutra lutra L.)

Vyplácí se náhrady škody způsobené vydrou na rybách volně žijících ve vodních tocích?

Na ryby volně žijící ve vodních tocích se ustanovení zákona č. 115/2000 Sb. nevztahuje. Hlavním důvodem je pravděpodobně skutečnost, že vodní toky jsou ve své podstatě ve vlastnictví státu a ryby ve vodních tocích obecně nepatří nikomu. Základní problém totiž spočívá v prokazování vlastnických vztahů.

Existuje judikát Nejvyšího právního soudu (25 Cdo 540/2003 ze dne 29. dubna 2004), podle kterého ryby ve vodních tocích nejsou ani ve vlastnictví státu, ani rybářů (tj. „oprávněných subjektů rybářského práva“), ale jsou tzv. věcí ničí (res nullius), jejíž vlastnictví nabývá rybář až při splnění zákonných podmínek – a to okamžikem jejich ulovení. Do okamžiku ulovení ryb a nabytí vlastnictví k nim (jedná se o nabytí tzv. originárním způsobem) proto podle Nejvyššího správního soudu nemůže oprávněnému subjektu rybářského práva vzniknout majetková škoda. Podle tohoto judikátu pak: „Ztráta dosud neulovených ryb žijících ve vodních tocích tím, že je zkonzumovala vydra, nemůže představovat snížení majetkového stavu žalobce (oprávněný subjekt rybářského práva), který ryby k okamžiku jejich ztráty nevlastnil (jejich hodnota netvořila jeho majetkový stav), neboť je ulovením nenabyl do svého vlastnictví.“

V podstatě je nemožné prokázat vlastnictví ryb do vodního toku nasazených (ledaže by byly nějak jednoznačně označeny, např. podkožním čipem – pak by ale musely být k dispozici pro důkazní řízení i požerky s těmito čipy – což je nereálné).

Pokud zákon takovou náhradu někdy umožní, mohl by tím být vytvořen vážný precedent, protože pak by (hypoteticky) mohl být požadavek náhrady škody vztahován v podstatě na konání kteréhokoli (chráněného) živočicha…, a proto patrně nebude vůle taková pravidla nastavit. Hypoteticky by pak totiž mohla být uplatňována třeba i náhrada škody za kosem sezobnutou žížalu (protože na všechny ptáky se vztahuje zákonná ochrana a protože žížaly v kompostu by podle uvedeného přístupu mohly být považovány za vlastnictví majitele kompostu a dokonce už dnes mohou být do kompostu i uměle nasazovány…).  Na „divokou“ přírodu ekonomické vztahy napasovat neumíne a všude, kde se o to nějak pokoušíme, vytváříme potenciální konfliktní situace.

Vyplácí se náhrady škody způsobené kormorány?

Co nejrychleji zabezpečit důkazy pro důkazní řízení a co nejrychleji oznámit škodu na přílušný odbor životního prostředí obce s rozšířenou působností. Seznam obcí s rozšířenou působností naleznete zde

Kam mám podat žádost o náhradu škody způsobené vydrou říční na rybách v mém rybníku?

Žádost se podává na odbor životního prostředí místně příslušného krajského úřadu – rozhodující je katastrální území, v něm se rybník nachází. Adresář krajských úřadů naleznete zde

Kam mám podat žádost o náhradu škody způsobené vydrou říční na rybách, když mám dva rybníky a každý náleží na území jiného kraje?

V takovém případě nezbývá, než na každý rybník podat samostatnou žádost pro každý krajský úřad zvlášt. Je také třeba počítat s tím, že ne vždy bude postup krajských úřadů zcela jednotný, protože mohou existovat drobné odlišnosti ve výkladu postupu dle zákona.

Na jakou škodu je možno žádat náhradu?

Náhrada škody se poskytuje, pokud se jedná o škodu na:
–    životě nebo zdraví fyzické osoby,
–    vymezených domestikovaných zvířatech,
–    psech sloužících k hlídání vybraných domestikovaných zvířat,
–    rybách,
–    včelstvech a včelařském zařízení,
–    nesklizených polních plodinách,
–    trvalých porostech,
–    uzavřených objektech, nebo movitých věcech v uzavřených objektech.