NÁHRADY ŠKOD ZPŮSOBENÝCH „KONFLIKTNÍMI“ DRUHY ZVÍŘAT

NA KOM MOHU VYMÁHAT NÁHRADU ŠKODY ZPŮSOBENÉ VOLNĚ ŽIJICÍM ŽIVOČICHEM, KDYŽ NIKOMU NEPATŘÍ? / Ke škodě způsobené volně žijícím druhem živočicha je nutné přistupovat stejně, jako ke škodě živelné – jedná se o přírodní fenomén, který je nevyzpytatelný a který nemá vlastníka. Není tudíž na kom požadovat případnou náhradu škody. Samozřejmě vyjma pojišťovny, v případě, že se proti dané živelné škodě smluvně pojistíme.

Odlišná situace může nastat, pokud je daný živočišný druh legislativně chráněný. Legislativní ochrana se vztahuje na řadu ohrožených druhů živočichů – takto chráněné druhy je zakázáno chytat, je zakázáno je usmrcovat, ale i chovat či jinak komerčně využívat.

Pokud veřejná moc stanoví takovouto ochranu určitého volně žijícího druhu, přejímá na sebe určitou zodpovědnost za jeho jednání. Náhrady škod způsobených zvláště chráněnými druhy pak mohou pojaty ze dvou možných pohledů: a) jsou viditelnou deklarací přijetí zodpovědnosti veřejné moci za omezení práv vlastníků, b) jsou účinným nástrojem ochrany ohroženého druhu.

Některé z chráněných druhů mohou způsobovat významné škody na majetku, zdraví nebo i životech, kterým není možné zcela zabránit. Opatření, která považujeme za běžná v zastavěném území, jako je například oplocení zahrádky, mohou být ve volné krajině obtížně proveditelná. Náklady na jejich realizaci mohou být neúměrně vysoké, jejich realizace nemusí být technicky či právně proveditelná či nemusí být z nějakého důvodu žádoucí (např. zachování prostupnosti krajiny). Anebo tato opatření nemusí být plně účinná a nepřekonatelná (např. v předchozích statích zmiňovaný plot může zvíře podhrabat nebo přelézt). A protože jedince chráněných druhů, pokud působí škody na majetku, není možné (až na výjimky) usmrtit, ani je není možné odchytit a přemístit někam, kde škody nezpůsobí, ocitají se poškození vlastníci v nerovném postavení. Proto legislativa umožňuje požadovat kompenzaci způsobené majetkové újmy (do jisté míry, protože je stále nutné brát v úvahu, že oním protivníkem ve sporu jsou volně žijící druhy zvířat, k jejichž působení musíme přistupovat a strpět je obdobně, jako např. v případě rozmarů počasí).

Problematikou majetkové újmy způsobené chráněnými živočichy se zabývá ustanovení § 58 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody (ve znění pozdějších právních předpisů) a ustanovení zákona č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy (ve znění pozdějších právních předpisů).

Výplata kompenzace však není automatická, o poskytnutí náhrady škody musí poškozený požádat písemnou žádostí a výši způsobené škody musí žadatel doložit. Ani tehdy to však neznamená, že na náhradu škody má žadatel nárok a že náhrada mu bude vyplacena. Právo požadovat náhradu škody se vztahuje jen na určité situace a pro jeho naplnění musí být splněn celá řada podmínek.

V obecné rovině můžeme odvodit zákonné předpoklady, že požadovat náhradu způsobené škody či újmy je možno pouze tehdy,
– pokud vlastník prokazatelně učinil veškerá obvykle užívaná opatření, která mají za cíl škodě zabránit,
– poškozený nakládal s věcí (zvířetem, majetkem) zodpovědně a s péčí řádného hospodáře,
– fyzická osoba, která došla k újmě na životě nebo zdraví jednala zodpovědně, v souladu s předpisy a nevystavovala se zbytečným rizikům,
– pokud byl chráněný živočich, který škodu způsobil, skutečně v pozici volně žijícího druhu (to znamená, že byl-li jedinec např. chován v zajetí, pak náhradu žádat nelze).

JAKÝCH DRUHŮ SE NÁHRADA ŠKODY DLE ZÁKONA Č.115/2000 Sb. TÝKÁ? / Zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy se vztahuje jen na některé chráněné „konfliktní“ druhy, které souhrnně nazývá vybranými zvláště chráněnými živočichy, mezi něž řadí tyto druhy:

bobr evropský (Castor fiber L.)
los evropský (Alces alces L.)
medvěd hnědý (Ursus arctos L.)
rys ostrovid (Lynx lynx L.)
vlk (Canis lupus L.)
vydra říční (Lutra lutra L.)

ZA JAKOU ŠKODU JE MOŽNO ŽÁDAT NÁHRADU? / Náhrada škody se poskytuje, pokud se jedná o škodu na:
– životě nebo zdraví fyzické osoby
– vymezených domestikovaných zvířatech
– psech sloužících k hlídání vybraných domestikovaných zvířat
– rybách
– včelstvech a včelařském zařízení
– nesklizených polních plodinách
– trvalých porostech
– uzavřených objektech, nebo movitých věcech v uzavřených objektech

JAKÉ VÉCNÉ PODMÍNKY MUSÍ BÝT SPLNÉNY, ABY BYLO MOŽNÉ NÁHRADU POSKYTNOUT? / Náhradu škody na vymezených domestikovaných zvířatech je možné poskytnout, jen pokud byla umístěna v době vzniku škody (umístění závisí na druhu domestikovaného zvířete) v uzavřeném objektu nebo elektrickém ohradníku anebo při jejich umístění v době vzniku škody mimo uzavřený objekt nebo elektrický ohradník byla pod přímým dohledem fyzické osoby nebo pasteveckého psa.

Náhradu škody na rybách je možné poskytnout, jen pokud se v době a na místě vzniku škody vydra prokazatelně zdržovala a ryby byl umístěny v uzavřených akvakulturách (přesný popis uvádí zákon). Na ryby v tocích náhradu poskytnout nelze, protože není možné průkazně doložit jejich vlastnictví.
Náhradu škody na polních plodinách je možné poskytnout, jen pokud byly dodrženy agrotechnické lhůty sklizně (výjimkou mohou být důvody hodného zvláštního zřetele).

Náhrady škod je možné poskytnout pouze za primární škody,není možné je poskytnout za škody vyvolané sekundárně (např. následný úhyn komorovaných ryb, které vydry zvedla) ani za transakční náklady spojené s řešením následků škody (např. asanace pozůstatků usmrceného domestikovaného zvířete) ani za transakční náklady spojené s podáním žádosti o náhradu škody (např. cena požadovaného odborného posudku). Výjimkou je pouze náhrada škody na uzavřených objektech, kterou lze poskytnout i v případě, že škoda nebyla způsobena přímo vybraným zvláště chráněným živočichem, ale způsobila ji vymezená domestikovaná zvířata v důsledku napadení zvláště chráněným živočichem.

CO JE NUTNÉ RYCHLE UČINIT, KDYŽ ŠKODU ZJISTÍME? / Doporučuje se zajistit veškeré stopy pro následné prokazování škody. Je vhodné zajistit pobytové znaky (stopy, trus, případně chlupy) tak, aby nedošlo k jejich zničení povětrnostními vlivy, rozšlápnutím, odnesením či sežráním jiným zvířetem, apod. Velmi vhodné je zhotovit fotodokumentaci.

V případě škod na domestikovaných zvířatech by měl být bezodkladně přivolán veterinář, aby ohledal mrtvá zvířata a vydal potvrzení o příčině úmrtí, případně aby ošetřil zvířata zraněná. Zároveň je nutné ohlásit vzniklou škodu do 48 hodin od jejího zjištění místně příslušnému orgánu ochrany přírody, a to podle místa, kde ke škodě došlo. Tímto orgánem je obecní úřad obce s rozšířenou působností, v případě velkoplošně chráněného území Správa chráněné krajinné oblasti nebo Správa národního parku.

KAM PODAT ŽÁDOST O NÁHRADU ŠKODY? / Žádost se podává místně příslušnému orgánu ochrany přírody, kterým je odbor životního prostředí krajského úřadu.

KDY JE MOŽNÉ ŽÁDOST PODAT? / Žádost o náhradu škody je možné podat:
a) nejpozději do 2 let od vzniku škody došlo-li ke škodě na zdraví,
b) do 10 dnů ode dne, kdy se poškozený o škodě dozvěděl, nejpozději však do 6 měsíců ode dne, kdy ke škodě došlo, jde-li o škodu způsobenou na vymezených domestikovaných zvířatech, psech sloužících k hlídání těchto zvířat nebo na včelstvech a včelařském zařízení,
c) do 10 dnů ode dne, kdy se poškozený o škodě dozvěděl, nejpozději však do 6 měsíců ode dne, kdy s největší pravděpodobností ke škodě došlo, jde-li o škodu na rybách,
d) do 15 dnů ode dne, kdy se poškozený o škodě dozvěděl, nejpozději však do 6 měsíců ode dne, kdy ke škodě došlo, jde-li o škodu na nesklizených polních plodinách, trvalých porostech, uzavřených nebo movitých věcech v uzavřených objektech.

Lhůta se počítá dnem doručení žádosti, proto není času nazbyt. Nedodržení lhůty zpravidla znamená ztrátu možnosti získat náhradu škody, proto doporučujeme nejprve podat žádost a teprve dodatečně doplnit požadované doklady pro řízení o stanovení výše náhrady. Příslušný odbor krajského úřadu vyzve k jejich doplnění ve lhůtě nejpozději do 30 dnů od obdržení výzvy. V této lhůtě může poškozený též upřesnit rozsah a výši náhrady škody, o kterou požádal. Krajský úřad může z důvodu hodných zvláštního zřetele tuto lhůtu na podkladě žádosti poškozeného prodloužit. Výše uvedený postup se u jednotlivých krajských úřadů může, s ohledem na nejednoznačný výklad zákona, mírně lišit.

JAKÉ NÁLEŽITOSTI MUSÍ MÍT ŽÁDOST O NÁHRADU ŠKODY? / Žádost o poskytnutí náhrady škody musí vždy obsahovat:
– jméno, příjmení, rodné číslo a trvalý pobyt žadatele (poškozeného), je-li jím fyzická osoba,
– název, sídlo a IČ žadatele (poškozeného), je-li jím právnická osoba,
– popis příčin vzniku škody a uvedení rozsahu škody,
– označení vybraného živočicha, který škodu způsobil,
– popis opatření žadatele (poškozeného), která učinil k zabránění vzniku škody (nebo tyto údaje může uvést v protokolu z místního šetření orgán ochrany přírody)
– požadovaná forma úhrady náhrady škody.

K žádosti o náhradu škody je nutné připojit:
– lékařskou zprávu v případě, že jde o škodu na životě nebo zdraví,
– doklad nebo jiný důkaz o vlastnickém právu k živočichům, kteří byli vybraným chráněným živočichem poraněni nebo usmrceni,
– potvrzení vydané veterinárním lékařem o příčině úhynu domestikovaného zvířete (vyjma ryb),
– doklad o vlastnickém nebo jiném právu k věci movité nebo nemovité, na níž ke škodě došlo (pokud jde o škodu na trvalých porostech, nesklizených polních plodinách, uzavřených objektech nebo movitých věcech v uzavřených objektech),
– odborný nebo znalecký posudek o vzniku škody a o její výši (v případě škody na rybách je povinný).

Některé z dokladů (např. vlastnictví zvířat) lze doložit formou čestného prohlášení. Protokol z místního šetření předává příslušný orgán ochrany přírody krajskému úřadu sám.

JAK SE URČUJE VÝŠE ŠKODY? / Pro výpočet škody:
– na lesních porostech (porost musí být v katastru nemovitostí veden jako porost, který je určen k plnění funkcí lesa) se uplatňuje vyhláška č. 55/1999 Sb., v platném znění,
– na nelesních porostech se uplatňuje oceňovací vyhláška platná pro daný rok,
– na zemědělských plodinách se užívají tržní ceny plodin dosažené v době jejich předchozí sklizně,
– na rybách se prokazuje vždy odborným posudkem nebo znaleckým posudkem,
– na domestikovaných zvířatech se výše náhrady škody určuje jako cena obvyklá. Obvyklá cena je cena, která by byla dosažena při prodeji obdobného vymezeného domestikovaného zvířete, psa sloužícího k jejich hlídání, ryb, včelstev a včelařského zařízení v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni vzniku škody, a nelze-li přesně určit den vzniku škody, ke dni, kdy s největší pravděpodobností škoda vznikla.

ZA JAK DLOUHO BÝVÁ VYPLACENA NÁHRADA? / Pokud se prokáže, že škodu způsobil vybraný živočich a jsou-li splněny zákonné podmínky a nejsou-li pochybnosti o vzniku škody ani o výši požadované náhrady škody, je náhrada škody státem vyplácena zpravidla do 4 měsíců ode dne, kdy byly doručeny všechny požadované náležitosti žádosti o poskytnutí náhrady škody doručena. Není-li škoda nebo její výše prokázána, náhrada škody vyplacena není.

JE MOŽNÉ UPLATNIT NÁHRADU ŠKODY PODLE JINÉHO PRÁVNÍHO PŘEDPISU? / Byla-li poskytnuta náhrada škody podle zákona o poskytování náhrad škod, nelze poskytnout náhradu škody dle ustanovení zákona o myslivosti (a naopak).