Ursus arctos (Linnaeus 1758)

JÁDRO KONFLIKTU / Medvěd se člověku zpravidla vyhýbá, ale při přímém střetu, zvláště je-li vyrušen nebo cítí-li se ohrožen, může být člověku velmi nebezpečný. Strach z napadení, ale také škody na hospodářských zvířatech, plodinách a včelínech a v neposlední řadě kožešina a lovecká trofej – to vše lze považovat za důvody jeho odvěkého pronásledování. Tento stav, navzdory přísné ochraně, v podstatě přetrvává dodnes, případný výskyt medvěda stále vyvolává obavy. Občasné škody na majetku, zejména včelínech a ovcích, mají za následek, že medvěd je považován za konfliktní druh.

ROZŠÍŘENÍ / Medvěd hnědý původně obýval značnou část Eurasie, Severní Afriky a Severní Ameriky. V současnosti se nachází pouze ve Skandinávii, Finsku a Rusku, izolovaně pak v Pyrenejích, Abruzzi, Alpách, Karpatech a na Balkáně.

VÝSKYT V ČR / Na území Čech byl medvěd vyhuben během 17. a 18. stol., na Moravě a ve Slezsku se udržel až do r. 1908. V současnosti se medvěd na našem území vyskytuje jen epizodicky, v roce 2015 se v ČR ve volné přírodě neobjevil vůbec. Přítomnost medvěda závisí na stavu populací na Slovensku a v Polsku, odkud k nám ojediněle zavítá.

VELIKOST OBÝVANÉHO ÚZEMÍ / Medvědi se zdržují v lesnaté krajině, zvláště v jehličnatých a smíšených porostech. Žijí samotářským způsobem života, velikosti domovských okrsků dosahují u samců 200-400 km2, u samic kolem 100 a více km2. Denně urazí pomalou chůzí několik kilometrů.

POTRAVNÍ CHOVÁNÍ / Ačkoli medvěda řadíme mezi šelmy, není výhradně masožravec, zastoupení rostlinné složky v potravě může dosáhnout až 60–80%. Složení medvědí potravy závisí na dostupnosti potravních zdrojů, kromě lesních plodů, bukvic, kořínků, pupenů, kukuřice, včelího medu a mršin nepohrdne medvěd ani larvami brouků, kuklami mravenců a jiným hmyzem. Součástí medvědí potravy jsou i savci a ryby, z velkých šelem se medvěd podílí na úlovcích divoce žijících kopytníků ale jen asi ze 4-5 %.

ZPŮSOB LOVU / Medvěd je aktivní více v noci než přes den. Je dobrý plavec a výborně šplhá. Většinu své potravy získává sběrem, a pokud se výjimečně uchýlí k lovu, tak svou kořist usmrcuje jedním či více údery do hlavy nebo hřbetu. Medvěd je schopen naráz spořádat 8–12 kg potravy, při podzimním zvýšeném příjmu potravy však za den sežere až 25 kg. Na podzim totiž přibírá asi o čtvrtinu své normální hmotnosti, aby mohl během října až listopadu zalézt do některého ze zimních brlohů (pod vývratem, v dutém stromě nebo ve skalní jeskyni) a uložit se do nepravého zimního spánku (tzv. nepravá hibernace je stav, kdy se tělesná teplota ani počet dechů a tepů nijak výrazně nesnižují).

REPRODUKCE / Samice v lednu až únoru rodí mláďata, nejčastěji dvojčata (k páření dochází v dubnu až červnu, ale samostatný vývoj zárodku však trvá pouze 60 dní, protože dochází k tzv. utajené březosti). Růst medvíďat je poměrně dost pomalý. Medvíďata nevidí téměř měsíc a teprve po čtvrt roce dokáží následovat matku. Osamostatňují se až ve třech letech, kdy pohlavně dospívají. V zajetí se medvěd dožil až 47 let, nicméně v přírodě dožívá mnohem nižšího věku.

POBYTOVÉ ZNAKY / Medvědi mohutnými drápy loupou kůru stromů do výšky 1,5 – 2 m. Tyto pověstné „medvědí stromy” s dlouhými škrábanci v kůře slouží jako komunikační znamení pro jiné medvědy. Mezi další pobytové znaky medvěda patří stopy, trus, zbytky srsti zachycené na kůře, slehnutá místa, zbytky kořisti a další známky po hledání potravy – rozhrabaná mraveniště, poničené včelí úly, vybraná vosí hnízda, polámané větve, rozbité pařezy, obrácené kameny.

OHROŽUJÍCÍ FAKTORY / Medvěd je ohrožen nedostatkem životního prostoru. Fragmentované porosty ani lesní monokultury medvědům neposkytují ani dostatek úkrytů ani dostatek potravy. Značným ohrožením je i jejich odstřel, jak ilegální, tak legální, jenž se odehrává na Slovensku v rámci tzv. regulačního lovu. Tento regulační lov by měl umožnit eliminaci synantropních medvědů, tj. těch, kteří skutečně způsobují problémy (zejména proto, že ztratili ostych). V nemálo případech se však lovcům nepodaří tyto jedince identifikovat a místo nich dochází k odstřelů těch, kteří měli být před odstřelem uchráněni.

STATUS DRUHU / Medvěd hnědý je v legislativě ČR zařazen mezi zvláště chráněné, kriticky ohrožené druhy.

PŘEDCHÁZENÍ HOSPODÁŘSKÝM ŠKODÁM / Při ochraně hospodářských zvířat mohou proti škodám způsobeným medvědem pomoci elektrické ohradníky a cvičení pastevečtí psy. Elektrické ohradníky jsou doporučovány i na ochranu včelínů.

NÁHRADY ŠKOD / Pokud byla hospodářská zvířata v době škody v uzavřeném objektu nebo elektrickém ohradníku anebo byla pod přímým dohledem fyzické osoby nebo pasteveckého psa, je možné požádat o náhradu škody podle ustanovení zákona o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy. O náhradu škody je možné požádat i v případě poškození včelínů.

ZAJÍMAVOSTI / Medvědi jsou dobří plavci a také výborně šplhají. Mají vynikající čich, díky tomu dokáží na velkou vzdálenost odhalit potravní zdroj i nebezpečí.

STÁHNĚTE SI PREZENTACE ZE SEMINÁŘŮ:
Vlk, rys a medvěd v Čechách_Volfová Josefa
Program péče o velké šelmy _Koubek Petr a kolektiv
Ochrana a manažment veľkých šeliem na Slovensku_Antal Vladimír
Náhrady škod způsobené medvědem hnědým a vlkem na území Moravskoslezského kraje_Peichová Lenka
Monitoring velkých šelem v EVL Beskydy_AOPK ČR, Správa CHKO Beskydy
Je výskyt velkých šelem limitujícím faktorem pro chov ovcí v CHKO Beskydy_Kutal Miroslav