Alces alces (Linnaeus 1758)

JÁDRO KONFLIKTU / Ačkoli se los v ČR vyskytuje v počtu pouze několika jedinců, může být jeho přítomnost vnímána kontroverzně ze strany lesníků, protože los dokáže poškodit nebo i zcela zničit i velmi vzrostlé stromky.

ROZŠÍŘENÍ / Původní rozšíření losa zahrnuje lesní pásma Eurasie a Severní Ameriky, ale na území západní a z velké části i střední Evropy byl vyhuben. Poměrně hojně zůstal zastoupen na území Skandinávie, dál jeho populace zasahuje přes Finsko a Pobaltí až do Polska.

VÝSKYT V ČR / Na území ČR nebyl los v době poledové pravděpodobně nikdy příliš hojný a od poloviny 16. století byl na našem území dokonce zcela vyhuben. Všechny pokusy o reintrodukci byly dlouho neúspěšné, první opětovný návrat losů byl zaznamenán roku 1957, jednalo se tehdy o migrující jedince z rezervací v severním a středním Polsku. Ale od roku 1974, kdy bylo na Jindřichohradecku zjištěno narození prvního mláděte, se už losi na našem území vyskytují pravidelně. V současné době se losi zdržují na Jindřichohradecku, v okolí Lipna a na Nymbursku. Migrující jedinci však mohou být zastiženi prakticky kdekoliv, kde je větší rozloha lesů. Stávající početnost populace se odhaduje na nejvýše několik desítek jedinců.

VELIKOST OBÝVANÉHO ÚZEMÍ / Losi preferují převážně vlhké a bažinaté lesy nížin a pahorkatin. Přes léto vedou samotářský způsob života (s výjimkou samic s mláďaty) a drží se na poměrně malém území. Teprve na podzim se spojují do menších skupin od třech do deseti zvířat a podnikají až stokilometrové potulky.

POTRAVA / Živí se hlavně listy, výhonky, větvemi i kůrou měkkých dřevin (jíva, bříza, osika, olše a vlhkomilné vodní rostliny). Denně spotřebují 10 až 30 kg potravy.

POTRAVNÍ CHOVÁNÍ / Losi jsou aktivní převážně po východu a před západem slunce. V hustěji osídleném území poblíž lidských sídel vycházejí za potravou až vysloveně v noci. Los má pysky přizpůsobeny tak, aby mohl co nejsnáze spásat listí ze stromů. Při okusu dosáhne velmi vysoko a dokonce si umí stromek, je-li příliš vysoký, ohnout a stlačit k zemi. Mnohdy se mu pak stane, že stromek při ohýbání i zlomí. Díky tomu okouše i nejvýše posazené konce větviček.

REPRODUKCE / Doba říje losů trvá od srpna do října. V té době jsou samci obzvlášť pohybliví a ozývají se do daleka slyšitelným sténavým hlasem. Losi jsou na rozdíl od ostatních jelenovitých monogamní, takže samec se páří pouze s jednou samicí. Jedno až dvě mláďata se rodí v dubnu až květnu a již při porodu váží 10 až 16 kg. Za půl roku pak dosahují hmotnosti až 100 kg. Losi dospívají ve druhém roce života, avšak do rozmnožování se zapojují později. Nejvyšší věk losa se udává 20 až 25 let.

POBYTOVÉ ZNAKY / Mezi charakteristické znaky přítomnosti losa patří otisky stop, trus, zálehy, okus dřevin patrný nezvykle vysoko, větve se sedranými listy, polámané větve na stromech, přelámané stromky. Velmi typický pro losa je okus jeřábu.

OHROŽUJÍCÍ FAKTORY / Losy ohrožuje zejména pytláctví, potulující se jedince ohrožuje i snadná dostupnost loveckých výjimek v hraniční oblasti Dolního Rakouska. Jejich potulkám brání migrační bariéry a nedostatek bezpečných přechodů pro zvěř nad komunikacemi, kulturní krajina a turistický ruch. Silnice jsou pro losy velmi nebezpečnou bariérou, střety automobilu s losem mohou mít fatální následky jak pro losa, tak pro automobilisty, proto se na exponovaných místech zavádějí nové výstražné značky.

STATUS DRUHU / Los evropský patří mezi zvláště chráněné druhy a je zařazen do kategorie silně ohrožený druh. I přes veškerou legislativní ochranu jeho početní stavy u nás stagnují na velmi nízkém počtu, což může vést k opětovnému vymizení druhu z našeho území.

PŘEDCHÁZENÍ HOSPODÁŘSKÝM ŠKODÁM / Možnými preventivními opatřeními před vznikem škod na porostech jsou vysoké a robustní oplocenky a repelentní nátěry proti okusu i na stromcích vyššího vzrůstu, než se běžně provádí. Tato opatření však nelze uplatnit plošně, ale jen ve velmi omezené míře, protože jsou příliš nákladná a jejich životnost a odolnost vůči působení losa je pouze dočasná.

NÁHRADY ŠKOD / Za škodu způsobenou losem na trvalých porostech a nesklizených zemědělských plodinách lze požadovat náhradu dle ustanovení zákona č.115/2000 Sb. o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy.

ZAJÍMAVOSTI / Los má výborný čich i sluch, avšak horší zrak. Vyniká i svými mimořádnými plaveckými schopnostmi. Díky těmto schopnostem byl schopen v dobách, kdy naše území pokrývala tundra, schopen snáze uniknout lovící vlčí smečce.
V jádru CHKO Třeboňsko se nachází přírodní rezervace nazvaná Losí blato. Nejenže biotop rezervace svým charakterem připomíná typické stanoviště, ve kterém se los evropský v minulosti běžně vyskytoval, ale na Losím blatě byla zaznamenána přítomnost losa i v současnosti.

STÁHNĚTE SI PREZENTACE ZE SEMINÁŘŮ:
Základní informace o losu evropském v ČR_Ernst a Veselý
Náhrady škod způsobených rysem ostrovidem a losem evropským na území JčK_Synková Dagmar
Los evropský_Robovský Jan a kolektiv