Alcedo atthis (Linnaeus 1758)

JÁDRO KONFLIKTU / Ledňáček říční patří mezi nejpestřejší druhy ptáků vyskytujících se na území České republiky. Pro své pestré zbarvení získal přezdívku „létající drahokam”, ale ani to nezabránilo tomu, aby nebyl považován za „konfliktní“ druh. A nepomohlo ani to, že ledňáček je velmi vzácný a plachý pták. Příčinou konfliktu člověka s tímto druhem je způsob jeho lovu. Ledňáček loví drobné rybky, a pokud je loví ve svém přirozeném prostředí, do konfliktu s hospodářskými zájmy se nedostává. Konflikt přichází ve chvíli, kdy si ledňáček za své loviště vybere sádky, rybí líhně či chovný potok. Důvody, proč tak činí, jsou v podstatě dva: 1/ V uvedených rybochovných zařízeních se nachází velké množství rybek vhodné velikosti, koncentrovaných do malého prostoru, ve kterém se nemají kam ukrýt. Ledňáček si pak takové loviště zvolí proto, že mu poskytuje nevyčerpatelný potravní zdroj a úspěšnost jeho loveckého počínání je v takových podmínkách velmi vysoká. 2/ Pokud přirozená loviště ledňáčka v zimě pokryje led, jsou uvedená zařízení jediným místem, kde může v zimě najít zdroj obživy.

ROZŠÍŘENÍ / Areál rozšíření ledňáčka se rozkládá v téměř celé Evropě, kromě Skandinávie, kam zasahuje již jen okrajově. Populace ze severu a středu Evropy jsou potulné a tažné, zatímco západoevropské jsou stálé. Ledňáček se nevyskytuje na některých středomořských ostrovech a v nadmořských výškách nad 900 m. Evropská populace čítá 160 000 párů. Početnost ledňáčků se však může z roku na rok výrazně měnit v závislosti na klimatických podmínkách, a to nejen v době hnízdění, ale i v zimě. Velké množství ledňáčků přichází o život v obdobích dlouhotrvajících mrazů, kdy vodní toky zcela zamrznou. Ledňáčci kompenzují tyto vysoké ztráty tím, že ve vhodných podmínkách jsou schopni zahnízdit i třikrát do roka.

VÝSKYT V ČR / V České republice je část ledňáčků stálá a přelétavá a část tažná. Většinu táhnoucích jedinců tvoří mladí ptáci. Ledňáček zde hnízdí sice pravidelně, avšak nepříliš hojně. V období 2001-03, kdy probíhalo celorepublikové hnízdní sčítání ptactva, byla početnost ledňáčků odhadnuta na pouhých 500-900 párů. Ledňáčci jsou u nás chráněni zařazením mezi silně ohrožené druhy a chrání je též Směrnice o ochraně volně žijících ptáků (79/409/EHS), kde jsou zařazeni do přílohy I.

VELIKOST OBÝVANÉHO ÚZEMÍ / Vyskytuje se na březích pomaleji tekoucích potoků a řek, ale i rybníků a jezer. Průměrná délka toku připadající na jeden pár je kolem 11,5 km. V hnízdním období potřebuje vhodné vertikální hlinité či písčité, více jak 1 m vysoké strmé břehy, ve kterých hrabe hnízdní nory. Nenajde-li vhodný terén pro zahnízdění, může zahnízdit i daleko od vody. K doložení hnízdění často postačí způsob držení kořisti. Pokud ledňáček loví rybku pro sebe, polyká ji hlavou napřed, pokud ji nese mláďatům, drží ji v zobáku hlavou směrem ven.

POTRAVA / Ledňáček loví rybky menší než 12 cm. Jeho kořistí bývají nejčastěji pstruzi, vranky, štiky a tloušti, další druhy ryb bývají zastoupeny méně. Nepohrdne ani jinými druhy živočichů, až 35-40% jeho potravy mohou tvořit i obojživelníci, vodní hmyz a korýši.

ZPŮSOB LOVU / Aby mohl pod hladinou co nejsnáze rozpoznat svojí kořist, upřednostňuje lov v průzračných vodách. Na kořist zpravidla číhá vsedě na větvi ve výšce 1–2 m nad hladinou. Pohled na lovícího ledňáčka je úchvatný. Ledňáček loví střemhlavým pádem, pod hladinu se dokáže ponořit rychlostí střely. Obvykle se potápí do hloubky kolem 25 cm, ale dokáže se potopit až 1 m hluboko. Pod vodou nevidí, proto bývá za normálních podmínek úspěšný zhruba v jednom z deseti pokusů. Kořist uchopí do zobáku a usmrcuje ji až po návratu prudkými údery o větev. Nestravitelných zbytků se zbavuje formou malých vývržků. Ledňáčkův lov je vyčerpávající, proto musí denně spořádat množství potravy rovnající se 60% jeho hmotnosti.

REPRODUKCE / Tento druh je po většinu roku samotářský, pouze v období hnízdění žije v párech. Hnízdí od května až do září, samice klade 5-7 bílých kulovitých vajec do hnízdní nory dlouhé kolem 1 m. Na zahřívání snůšky se podílejí oba partneři. Hnízdní úspěšnost ledňáčků se pohybuje od 54 do 80 %, mnohdy se mláďata při pokusu o lov kořisti utopí.

POBYTOVÉ ZNAKY / Přítomnost ledňáčka lze nejsnáze odhalit přímým pozorováním nebo podle přítomnosti nory ve strmých březích. Vstup do nory má tvar kruhového otvoru o průměru kolem 8 cm a nejčastěji se nalézá v břehu ve výšce od 1 do 4 m nad hladinou vody a kolem 0,6 m pod horní hranou břehu. Ale byly nalezeny i nory ve výšce až několika desítek metrů nad hladinou vody. Obsazenou noru poznáme i podle praménku zapáchajícího trusu, který z nory vytéká.

OHROŽUJÍCÍ FAKTORY / Největším ohrožením pro ledňáčky je nedostatek hnízdních příležitostí. Ohrožují je i dlouhotrvající mrazy, ale druh je na takové situace adaptován svoji reprodukční schopností. Je-li populace dostatečně silná, aby zůstal dostatečný počet přeživších jedinců, tak se populace dokáže velmi rychle vzpamatovat a navrátit na původní stav. Ledňáček je velmi ohrožen nezákonným lovem.

STATUS DRUHU / Ledňáček říční patří mezi chráněné druhy. Jeho populace v uplynulých letech mírně zesílila, patrně v důsledku opakovaně mírných zim. Svým vzhledem patří mezi atraktivní druhy a pro stále se snižující počet hnízdních příležitostí a z důvodů nezákonného lovu zůstává stále ohroženým druhem.

PŘEDCHÁZENÍ HOSPODÁŘSKÝM ŠKODÁM / Jako prevence škod způsobovaných ledňáčky na rybochovných zařízeních se osvědčila instalace atrapy dravce nebo sovy. Ta však musí být v pravidelných intervalech přemisťována. Škody zmírní i nasazování ryb větších jak 10 cm, samozřejmě pokud to u daného typu chovu lze.

NÁHRADY ŠKOD / Ustanovení zákona o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy se na ledňáčka nevztahují.

ZAJÍMAVOSTI / Námluvy ledňáčka trvají i několik hodin. Při zásnubním letu ledňáček pronásleduje samičku, při tom se oba společně vrhají střemhlav do vody, aby těsně nad hladinou změnili směr. Pak následuje zásnubní krmení, při kterém samec přináší samici potravu, uklání se přitom a pak ji předává samičce rovnou do zobáku. Docela to připomíná svatební zvyk, kdy novomanželé jedí z jednoho společného talíře…