Phalacrocorax carbo (Linnaeus 1758)

JÁDRO KONFLIKTU / Početná hejna kormoránů, která přes naše území migrují ze severní a severovýchodní Evropy (Dánsko, Švédsko, Polsko, Německo, Estonsko) nebo u nás i zimují, změnila v důsledku rostoucí eutrofizace vod svoji taktiku lovu. (Eutrofizace vod je situace, kdy zvýšený obsah živin pocházejících z hnojiv a pracích prášků vede k přemnožení planktonu a sinic, což má za následek nižší průhlednost vody). Protože jsou kormoráni při lovu ve znečištěné vodě méně úspěšní, začali v posledních desetiletích přecházet od taktiky individuálního způsobu lovu k lovu skupinovému, při kterém vytlačují hejno ryb směrem k hladině a tím zvyšují svoji úspěšnost při lovu. Díky této taktice je hejno kormoránů schopno ve velmi krátké době ulovit velké množství ryb.
V poslední letech přitom počet migrujících kormoránů soustavně narůstá. Důvodem expanze je, kromě populačního růstu vyvolaného zavedením ochranářských opatření v různých evropských zemích, patrně i redukce ohrožujících faktorů (zejména zákazem používání biocidů na bázi organochloridů, z nichž nejznámější je DDT). Svůj vliv možná sehrávají i další faktory, jako např. zřizování rybích farem, opakované teplé zimy (nezamrzlá hladina) a zmíněná eutrofizace a s tím vším související dostupnost a nárůst potravní nabídky. Protože na území ČR se v podstatě nenacházejí žádné přirozené vodní plochy (jezera, moře), působí hejna kormoránů značné škody v rybničních akvakulturách.

ROZŠÍŘENÍ / V Evropě se vyskytují dva poddruhy – kormorán velký severní (Phalacrocorax carbo carbo), považovaný za mořskou formu bez výraznějších migrací a kormorán velký eurasijský (Phalacrocorax carbo sinensis), považovaný za vnitrozemskou vyznačující se jarními a podzimními migračními tahy. Forma carbo se vyskytuje v relativně stabilní populaci v S a SZ části Atlantského oceánu v počtu několika desítek tisíc párů, zatímco forma sinensis je rozšířena po celé Evropě v počtu několika stovek tisíc párů, se stále se zvyšující tendencí.

VÝSKYT V ČR / Na území České republiky se kormoráni znovu zahnízdili v roce 1982, usadili se na Novomlýnských nádržích na jižní Moravě. Počty hnízdících párů se dynamicky zvyšovaly, proto byla v r. 1987 uzavřena mezi tehdejšími orgány Státní ochrany přírody a Státním rybářstvím dohoda, která umožnila regulovat další šíření a zvyšování početnosti hnízdících kormoránů. Nejvyšší počet hnízdících párů – 710 – byl zaznamenán v roce 1989. Díky regulaci se podařilo růst zastavit. V roce 2013 bylo spočteno 266 hnízdících párů v šesti koloniích. Kolonie se nacházejí na Třeboňsku (129 hnízd), Břeclavsku (98 hnízd ve třech koloniích), Chomutovsku (10 hnízd) a Poodří (29 hnízd). V posledních letech je početnost hnízdící populace v ČR stabilní a drží se kolem 250 – 350 hnízdících párů. Hnízdiště se nacházejí na Třeboňsku, Břeclavsku, Chomutovsku a Poodří. Zároveň území ČR navštěvují hejna migrujících a zimujících jedinců pocházejících ze severní a severo-východní Evropy. Dle odhadů může přes naše území ročně přeletět přes 100 000 kormoránů, v posledních letech jich v ČR zimuje kolem 8 – 15 tisíc.

OBÝVANÉ ÚZEMÍ / Většina kormoránů vyskytujících se v ČR patří k migrujícím hejnům. Ta preferují rybníky s rozlohou nad 20 ha, se stromovým porostem na březích. V případě vhodné potravní nabídky mohou lovit i na malých rybnících velikosti od 1 ha výše.

POTRAVA / Kormoráni jsou výlučně rybožraví. Jsou potravní oportunisté, tj. loví takové ryby, které jsou v daném prostředí a období nejdostupnější. Upřednostňují druhy ryb tvořící hejna nebo sdružující se u hladiny nebo ve volné vodě. Častěji loví světle zbarvené ryby nebo ryby na trdlištích v době tření. Nejčastější kořistí jsou ryby o velikosti kolem 10-20 cm, nicméně kormoráni jsou schopni ulovit rybu až do 70 cm, umožňuje-li to tvar jejího těla. Denní spotřeba potravy kormorána závisí na období a energetickém výdaji a činí přibližně 0,5 – 0,75 kg (17-26 % hmotnosti těla).

ZPŮSOB LOVU / Kormoráni vyhledávají potravu pomocí vizuální orientace. Loví z hladiny, zpravidla se ponoří do hloubky 1 – 3 m. Délka ponoru bývá přibližně 15 – 30 sekund, ale ponořit se dovedou až na dobu 70 sekund. Aktivně loví přibližně 15 minut, pak odlétají na odpočinková místa. Menší ryby polykají rovnou pod hladinou, větší pak na hladině, polykají je hlavou napřed. Pod vodou se dovedou odrážet jak oběma nohama najednou tak i každou nohu zvlášť. Když obě nohy přiloží k sobě, užívají je jako veslo a zároveň si mohou vypomáhat i křídly. Stále častěji loví ve skupinách, kdy tvoří polokruhové formace a natlačují ryby do pobřežních částí.

REPRODUKCE / Kormoráni hnízdí v koloniích, které mohou čítat až několik tisíců hnízd. Zatím největší hnízdní kolonie kormorána velkého byla zaznamenána na Ukrajině, kolonie zahrnovala 18 000 hnízd. Kolonie si staví většinou na stromech na odlehlejších a nerušených místech v blízkosti vodního zdroje. Hnízdí v průběhu března a dubna, kdy samice kladou 3 – 6 vajec. Úspěšně vyvedena bývají většinou 3 – 4 mláďata.

POBYTOVÉ ZNAKY / Hejno kormoránů, ale ani jednotlivé kormorány lze v případě jejich přítomnosti snadno pozorovat. Kormorán má dlouze vlnitý let a jeho silueta za letu má typický tvar kříže. Hnízdící kormoráni vytvářejí hnízdní kolonie. Ty jsou rozpoznatelné na značnou dálku podle usychajících stromů, které odumírají v důsledku působení trusu. Tyto kolonie se velmi podobají koloniím volavek, ale hnízda volavek působí masivnějším a více upraveným dojmem.
Kormoráni vydávají drsné krákoravé zvuky.
Lovící kormorán může po sobě zanechávat zbytky ryb, které nedokázal spolknout. Zanechané ryby mívají na těle snadno rozpoznatelné hluboké rány způsobené zobákem. Také je možné nalézt vývržky obsahující množství nestrávených rybích kostí a šupin a vyvržené natrávené kusy ryb.

OHROŽUJÍCÍ FAKTORY / Kormorán byl v minulosti ohrožen kvůli používání organochloridů (DDT) a kvůli nadměrnému pronásledování. Zákaz používání organochloridů a zavedení ochranářských opatření umožnily takový populační boom kormorána, že v současnosti populace kormorána ohrožena není, ale naopak se stává hrozbou. Na území ČR mohou být ohroženy pouze hnízdící kolonie, a to kvůli nedostatku vhodných stanovišť.

STATUS DRUHU / Kormorán velký byl k 1. 1. 2013 vyřazen se seznamu zvláště chráněných druhů. Populace vnitrozemské formy zatím stále roste a stává se hrozbou v mnoha evropských zemích.

PŘEDCHÁZENÍ HOSPODÁŘSKÝM ŠKODÁM / Zkušenost z mnoha míst Evropy ukázala, že odstřel migrujících kormoránů není příliš účinným opatřením. Hejna jsou příliš početná, než aby mohla být jejich velikost odstřelem redukována. Při odstřelu kormoránů je možné zastřelit nejvýše několik jedinců, než dojde k rozptýlení hejna v krajině nebo k jeho přeletu na jiné („sousedovo“) loviště. Zároveň však přitom dochází k ohrožení a rušení dalších druhů ptáků. Pozitivním efektem může být jen zaplašení konkrétního hejna z konkrétní lokality a jeho přelet na lokalitu jinou.
Vhodným preventivním opatřením je obnova přirozených úkrytů a bezpečných trdlišť pro ryby, obnova a rozšiřování porostů litorálního pásma, snížení velikosti rybí obsádky, ale i případná změna druhového složení obsádky ryb.
Ve světě se testují různá opatření, která vytvářejí dostatek úkrytů pro ryby. Zkoušejí se „klece“ umístěné pod hladinou, do nichž mohou ryby proplout, ale do nichž kormorán shora nevidí. Zkoušejí se různé plovoucí předměty a ostrůvky, které zastíní průhled do vody a poskytnou úkryt rybám.
V zemích, kde migrující kormoráni mají svá hnízdiště, se zkoušejí různá opatření, která snižují počet vyvedených mláďat (např. jsou olejována vejce na hnízdech, takže zárodek uhyne, ale ptáci sedí dále a náhradní snůšku nesnáší).

NÁHRADY ŠKOD / Ministerstvo životního prostředí ČR na populační růst a eskalaci konfliktu reagovala vydáním tzv. Opatření obecné povahy, kterým, za určitých podmínek, umožnilo ve vybraných lokalitách a stanoveném období lov kormoránů. K 1. 1. 2013 byl kormorán vyřazen se seznamu zvláště chráněných druhů, takže se na něj přestalo vztahovat ustanovení zákona o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy. Vzhledem k závažnosti situace o rok později skupina poslanců předložila návrh, aby se rybářům vrátily náhrady za ztráty způsobené kormoránem velkým. K tomu však, až doby vzniku tohoto textu, nedošlo.

ZAJÍMAVOSTI / V některých zemích, zejm. v jihovýchodní Asii, jsou místními rybáři k lovu ryb využíváni cvičení kormoráni. Aby si kormorán uchránil oči při potápění, využívá tzv. mžurku (třetí oční víčko) pod vodou obdobně jako potápěč brýle. Kormorána můžeme často spatřit v pozici, kdy stojí s roztaženými křídly. Je to proto, že jeho peří snadno vlhne a tak je potřeba jej usušit.

STÁHNĚTE SI PREZENTACE ZE SEMINÁŘŮ:
Potravní ekologie kormorána velkého _Adámek Zdeněk a kolektivRybožraví predátoři__Horáček Zdeněk
Kormorán velký_Musil Petr