1) PTÁCI

  • Dospělí ptáci uvízlí v místech, odkud se sami nedostanou
  • Ptáci nemocní, poranění či otrávení
  • Promoklá a prochladlá mláďata
  • Mláďata prokazatelně vypadlá z hnízda (nevyvinuté křídelní letky) lze vrátit zpět do hnízda (lidský pach nevadí).
  • Rorýsi na zemiRorýsi jsou ptáci s tak dlouhými křídly, že se nedokáží vznést ze země. Loví hmyz v letu a někdy je poryv větru (projíždějící auto apod.) strhne na zem. V takovém případě je nutné ho okamžitě znovu vyhodit do vzduchu, aby si neobrousil pera o silnici. Pokud není zraněný, odletí.

 

2) SAVCI

  • Prokazatelně osiřelá mláďata – pozor na mláďata tzv. odkladová tj. srnčata, kolouši, daňčata, zajíčci. Nevidíte-li matku poraněnou či mrtvou, nechte zdravé mládě na místě a nesahejte na něj. Pokud si situací nejste jistí, volejte, než na takové zvíře sáhnete!
  • Zranění, nemocní či otrávení jedinci
  • Jedinci uvízlí na místech, odkud se sami nedostanou
  • V zimě nalezení jedinci těch druhů, které hibernující (ježci, netopýři)
  • Mláďata veverek nalezená na zemi
    • Veverka rodí mláďata v hnízdě či dutině. Často je přenáší do jiného pelechu. Pokud je okolnostmi vyrušena, mládě upustí a již se pro něj nevrátí. Proto naleznete-li mládě veverky osamocené na zemi, vždy potřebuje pomoc. 
      • První pomocí je umístit zvíře do tepla. Jako provizorní tepelný zdroj může být plastová lahev naplněná teplou (ne horkou!) vodou, zabalená v měkkém ručníku a zajištěná tak, že se na mládě nepřevrátí. Mládě co nejdříve předáme stanici pro handicapované živočichy.
    • V žádném případě se nesnažte mládě krmit mlékem! Lze zkusit dát napít vlažné vody kapátkem nebo stříkačkou.
    • Mláďata veverek bývají plná parazitů, ale pozor! Nezbavujte je parazitů pomocí jakýchkoliv chemických přípravků! Žádný Arpalit, Difusil apod.! Po takovém ošetření hynou!!

Pomoc nepotřebují:

  • Ptáčata – Vždy musíme mít na paměti, že ptačí mláďata vylétají z hnízd v době, kdy již mají vyvinutá křídla, ale ještě mají na sobě část prachového peří a nedorostlý ocas. V té době trénují létání a rodiče je krmí mimo hnízdo. Ptáčata se umí dobře schovat při hrozícím nebezpečí, proto nejlepší ochranou ptáků je mít v jarním období i na vlastní zahradě alespoň část pozemku s vysokou trávou, hromadu klestí, apod, aby se mohli snadno ukrýt hlavně před kočkami. Takové přirozené úkryty slouží i jako zásobárna hmyzu tedy potravy pro ptáky.
  • Mladé sovy – sedí i měsíc na větvích a zemi okolo hnízda a, když jsou hladoví, přivolávají rodiče pískáním. Ještě neumí létat, ale dobře šplhají po kůře starých stromů, jsou tedy schopné většině predátorů utéct.
  • Mladé poštolky – posedávají několik dní na římsách, parapetech nebo balkonech domů.
    • Rodiče u odrostlých ptáčat nesedí trvale, pouze je přilétají nakrmit. U dravců a sov přilétají třeba jen 2x za den.
  • Labutě přimrzlé k ledu – labutě jsou severští ptáci a někdy se může stát, že po mrazivé noci zůstanou sedět na ledě. Není to pro ně žádný problém, klidně sedí a čekají, až sluneční paprsky roztají povrchovou vrstvu ledu. Nesnažte se k nim přibližovat. Při odletu by si naopak poškodily důležitou péřovou vrstvu na břiše.
  • “Zvracející ježci” – Ježci vykazují zvláštním chováním. V angličtině se nazývá self-anointing. Najde-li ježek zajímavě vonící předmět, olizuje ho, případně ožvýkává, mísí s napěněnými slinami a tuto hmotu si dlouhým jazykem snaží naházet do bodlin na zádech. Často se při tom převrací na bok a na záda jakoby v křeči. Mladí ježci to dělají při prvních procházkách z pelechu velmi často. Je pro ně vše nové a zajímavé. U starších ježků lze toto chování vidět například na podzim, kdy na zem padá ovoce, které jim zajímavě voní. Je to známka zdravého a statného ježka.

 

Neberte mláďata matkám!!! – Pozor na tzv. odkladová mláďata srn, daňků, jelenů a zajíců.

Mláďata zajíců:

Mládě zajíce je plně vyvinuté, osrstěné, vidí, slyší a má zuby. Samice je přichází krmit pouze 1× za den – v noci. Jinak o ně nepečuje. Mládě nevydává žádný pach, sedí na místě a nereaguje na okolí, je tedy naprosto skryto očím i čenichu případného predátora. Teprve později začíná běhat a utíkat před nebezpečím. Pokud není mládě zjevně poraněné, nedotýkejte se ho a nechte jej na místě.

V posledních letech se zajíci stěhují do městské zeleně. Dávají jim přednost před přehnojovaným a postřikovaným polem či loukou. Lze tedy mláďata zajíčků najít i v městských parcích. I v případě takového nálezu VŽDY konzultujte další postup s odborníkem, ani v tomto případě na zajíčky nesahejte.

 

Srnčata, muflončata, kolouši, daňčata:

Samice nechávají prvních 7 – 10 dnů mládě v mlází či vysoké trávě a chodí k němu několikrát denně – zejména v noci. Mládě klidně leží, nevydává žádný pach a první 3 – 4 dny před lidmi neutíká. Teprve po týdnu začne chodit s matkou.

 —

Mládě s problémem pobíhá, hlasitě píská nebo bečí nebo je naopak velmi slabé, leží na boku a mívá zavřené oči.

Může se stát, že se člověk přiblíží k mláděti v čase a ze směru, odkud očekává matku a tedy krmení. Pak může mládě chvíli pískat či vyběhnout směrem k příchozímu. Někdy i chvíli žebrá o potravu.

Opět platí zásada, lépe telefonicky konzultovat s odborníky, zda je nutné mládě z přírody odebrat. Pamatujte, že jedinec odchovaný člověkem má veliký problém zařadit se zpět do divoké přírody a mnohdy to ani není možné, zejména u samců spárkaté zvěře.

K nám se dovoláte na čísle

+420 384 722 088

Při nalezení poraněné spárkaté zvěře kontaktujte příslušnou mysliveckou honitbu. Kontakty by měla znát policie ČR.



Ještě pár informací navíc

Selata – Prase divoké

Bachyně rodí selata v doupěti. Vodí je, chrání a pečuje o ně. Ve vrhu je průměrně 5 až 7 selat. Samice při obraně selat napadne psa i člověka.

Osiřelé mládě pobíhá, kvičí, ale matka se neobjevuje, leží osamoceně v klidu a nevšímá si okolí nebo vytrvale běhá za lidmi či za psy. Při podezření na osiřelé či opuštěné sele raději volejte myslivce z příslušné myslivecké honitby. Jejich kontakty by měla mít policie ČR, případně městská policie. Pokud se rozhodnete sele odebrat, vždy je nutné hlavně teplo. A co nejrychlejší předání do rukou odborníka.

 

Mláďata šelem

Šelmy rodí mláďata v doupatech – norách, dutinách. Při kácení stromů, stavebních úpravách či terénních pracích je někdy toto doupě zničeno.

Opět platí zásada nejprve zahřát a dát do klidu, případně napojit teplým odvarem z rýže, heřmánku či fenyklu. A co nejrychleji přemístit do nejbližší záchranné stanice.

Mějte na paměti, že z mláďat vyrostou divoká a velká zvířata, která nelze mít doma jako mazlíčky. Je to protizákonné a také lidsky nemožné. Časem byste trpěli vy i zvíře.

 

Mláďata ježků

Mláďata ježků odebíráme, pouze pokud jsou prokazatelně opuštěná tj. vedle mrtvé či poraněné matky. Mláďata, která mají ještě měkké bodliny, jsou prokazatelně ještě kojená matkou a je třeba je do předání odborníkům udržovat v teple (PET lahev s teplou vodou). Mláďata, která se potulují po zemi bez matky, mají váhu do 150g, mohou pocházet ze zničeného pelechu. Tady záleží na okolnostech nálezu. Vždy je dobré situaci konzultovat s odborníky.

Na podzim lze nalézt mláďata z pozdních vrhů, která se nestihla před zimou dokrmit. Je to však záležitost přírodního výběru, do kterého by člověk zasahovat neměl. Pokud je to z hlediska člověka etický problém, lze takové mládě vzít domů a dokrmovat kvalitní potravou pro psy a kočky. Ježci si kromě toho rádi potravu zpestří měkkým ovocem – švestkami, blumami někdy měkkými jablky, případně vlašskými ořechy. Před zazimováním by měl mít ježek hmotnost asi 500g.

 

Netopýři

Netopýr potřebuje naši pomoc, je-li uvízlý v nádobě, ze které se nemůže dostat, leze-li po zemi a nemůže vzlétnout nebo je-li zraněný.

Při manipulaci s ním postupujte opatrně. Netopýr ve stresu kouše a větší druhy mohou prokousnout kůži. Tím může dojít k přenosu některých nemocí (vč. vztekliny). Netopýra proto nikdy neberte do nechráněných rukou, vždy použijte rukavice, nebo ho alespoň zabalte do kusu látky. Uložte ho do krabičky s malými otvory a měkkým hadříkem, do kterého se může schovat.

Pokud netopýr nemá zjevné poranění, necháme jej přes den v klidu a večer ho položíme na parapet či balkon, odlétne sám. Někdy to trvá déle, než se netopýr zahřeje na „provozní teplotu“ tj. chvěje se.

Zraněného netopýra předáme ihned stanici pro handicapované živočichy. Pokud nemůžeme netopýra hned odvézt, lze se pokusit ho napojit čistou vodou nebo vodou s glukózou. Nevhodná potrava snižuje možnost zachránění zvířete.
POZOR! Netopýr rychle vyhladoví! Je obtížné jej doma krmit. Proto patří do rukou odborníkům ještě v den nálezu.

Zimujícího netopýra, který se neprobudil, můžeme odnést na chladné místo, kde nemrzne a odkud může na jaře sám odletět.